Právo klanu

27. května 2018 v 13:08 | Zlatá Vlna |  Příběhy Právo klanu a o nich

Úvod

Nad lesem kroužili dravci. To je horko. Jak daleko asi ještě půjdeme. Pomyslela si Jiskřička smutně. ,,Tudy!" zavelel Rudý Měsíc. Poté nastalo ticho, ve kterém se ozývaly jen kroky unavených koček a zvuky lesa. ,,Rudý, dál už nemůžeme."' ozvala se jedna z matek. ,,Bílá holubice! Tady zůstat nemůžeme. Přece chceš pro svá koťata místo, kde mohou v klidu vyrůstat." tentokrát promluvil zástupce velitele Bílí Potok. Potok má pravdu, ale zároveň si potřebujeme odpočinout. Povzdechla si v duchu Jiskřička. V tom se znovu ozvala Holubice: ,, Bílí přestaň! Copak ti to pořád nedošlo?! Všude kolem je cítit pach jezerního klanu. Proč jdeme tam?!" V tu chvíli už Bílá křičela. Tím vyřkla Jiskřinu nevyslovenou otázku. Po dlouhém tichu plném očekávání, promluvil Rudý Měsíc: ,,Uklidněte se! A ano, jdeme k Jezerním, jelikož by nám právě oni mohli poskytnout na nějakou dobu útočiště."' Po této správě všichni zmlkli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama